Jóga

Jógu s panem Kopáčkem můžete v Mraveništi cvičit vždy ve čtvrtek v čase 16:30-18:00 hodin. Cvičení jógy se po týdnech střídá s Čchi kungem, který vede Veronika Kubjátová - pro více informací, telefon 737 659 513. 

Dnes existuje tolik různých odvětví jógy, že už se v tom jen těžko orientujeme. Nás oslovil  Guru Svámí Gitananda. Když přijel do jógového klubu do Londýna, kde mu předvedli různě složité usány – stoj na hlavě, na rukách, na jedné ruce – div né na jednom malíčku. Na dotaz, co tomu říká, odpověděl. Nebylo by lepší naučit se dobře stát, sedět, chodit, zvedat břemena, sedat, vstávat ze sedu a lehu a vůbec – racionálně se pohybovat? Vždyť to jsou přece činnosti, které člověk dělá každý den a málokdy dobře. Jak se to naučit, jsme objevili ve Feldenkraisově a Alexandrově metodě. Dr. Moshe Feldenkrais vyvinul originální cvičební metodu, která vychází z předpokladu, že promyšlené zkvalitňování pohybu je tou nejlepší cestou ke komplexnímu rozvoji celé lidské bytosti. Alexandr zase objevil způsob, kterým své používání můžeme ve všem, co děláme, neustále zlepšovat. Vše, co děláme, můžeme dělat buď dobře, a tím podporovat zdravé fungování organismu,nebo tak, že dobré fungování poškozujeme. Jinak řečeno: můžeme fungovat a používat se dobře, nebo se můžeme zneužívat.

Dnes se dominantní složkou života stále více stává mentální aktivita, a tělesná ustupuje do pozadí, a tak se naše životy stávají relativně „ sedavé“ a mentálně zaměřené. Z toho důvodu jsme v lepším kontaktu se svým myšlením, a kontakt s tělem se oslabuje.Víte, že 5O% mládeže od 7 do I7 let má potíže s páteří a že bolesti zad jsou pokládány za novou civilizační chorobu. Jak říká prof. P. Kolář ( který v pohybové medicíně patří k nejlepším na světě). Není důležité jen cvičit, ale záleží na tom jak cvičíme. Někdy se nám bolesti zad ještě zhorší po cvičení. Důvodem jsou špatně zafixované pohybové návyky. Cvičí se svaly, ale dělá se to špatně, neekonomicky. Dnes už víme, že není důležité mít vycvičené svaly, ale umět je dobře ovládat. Nejde jen o tělo, ale i vliv prostředí. Mnohem méně se hýbeme a také se přejídáme, což je vidět už v dětském věku. Díky tomu přibyla řada dalších civilizačních onemocnění, jako je obezita, cukrovka, bolesti zad, ale také dispraxie.To je diagnoza, která není tolik vidět. Nedá se vyšetřit rentgenem ani magnetickou rezonancí. Je to porucha při níž si nedostatečně uvědomujeme své tělo. Jako bychom měli víc dioptrií a tím tělem čím dál hůř viděli. Dlouhodobým sezením u počítačů a  televizi a s mobilem v ruce to asi nezlepšíme.

                                                                                                          A.Kopáček