Zima, zima, zimička, hází bílá peříčka...

Příroda nás tento týden obdarovala kouzelnou sněhovou nadílkou, takže jsme konečně stavěli sněhuláky, sjížděli kopce, klouzali se na ledu, koulovali se a věnovali se všem zimním radovánkám. Celým týdnem nás provázela pohádka O Světelné Lucii. Pohádka nám připomněla tradice, které se dříve v tomto období dodržovaly. Třeba to že v některých krajích chodily po vsi bíle oděné postavy s maskami s bílým zobákem a hrozily všem, kteří nebyli dostatečně připraveni. Pohádka nám ale také připomněla, že uklízet bychom měli nejen ve svých domovech, ale že bychom neměli zapomínat ani na svá srdíčka. Že bychom měli myslet jeden na druhého, věnovat si pozornost, být více spolu. A jak už to tak v pohádkách bývá, všechno nakonec dobře dopadlo, Lucie přivedla do světa lidí více světla i čistoty a mohly tak přijít opravdu kouzelné Vánoce. No a ve čtvrtek řádily Lucie i ve školce a zkoumaly, kde je nejvíc prachu a které kouty ještě potřebují před Vánoci pořádně vysmýčit. Také jsme potrénovali manuální zručnost, trpělivost i spolupráci při vyrábění vánočních přání, medových svíček, vánočních chrastidel, papírových masek, průsvitů do oken či oblíbených vlaštovek. Zpívali jsme vánoční koledy a každý den jsme rozbalili jeden adventní pytlíček z našeho kalendáře a poctivě odpočítáváme, kolik dní nám ještě zbývá do Vánoc.

Říkačka:
Zima, zima, zimička,
hází bílá peříčka,
děti si je chytají,
koule si z nich dělají.
Když je potom k sobě spojí,
sněhulák tu hned stojí.